Tělesné schránky živých organismů podléhají neustálé proměně. Výjimkou není pochopitelně ani člověk, jehož tělesné buňky odumírají a jsou nahrazovány novými. Například lidská pokožka se neustále obnovuje za vzniku nových buněk a odumřelá tkáň se postupně odlupuje a odpadává. V bytě dopadá nejčastěji na podlahu, na postel, židle, křesla a pohovky, zkrátka tam, kde se nejvíce zdržujeme.
Pravidelným vysáváním a vytíráním podlahy se zčásti tohoto odpadu zbavujeme, ale https://www.kts.zcu.cz/ nikdy se při běžném úklidu nepodaří odstranit veškerý „biologický materiál“, zvláště ne z koberců. Mezi textilní vlákna se šupinky kůže zašlapou a k jejich usazení napomáhá i kožní maz s obsahem tuku. Vysavač pak nemá takové schopnosti, aby si s tím poradil.
Zákeřní roztoči
Někteří lidé se domnívají, že roztoči jsou zákeřné organismy, které člověku škodí, ale je třeba to chápat ve správném kontextu. Samotní roztoči nepředstavují pro člověka žádné riziko, ovšem problém je s jejich trusem. Živí se totiž právě zmiňovaným organickým odpadem, a jestliže je ho v koberci mnoho, množí se i trus roztočů, a ten se pak v drobných částečkách vznáší v ovzduší. Zvířený prach s roztočím trusem při pravidelném větrání a vysávání podlahy vdechujeme a skrze plíce se potenciální alergen dostává do krevního oběhu.
Nejen roztoči, ale i prach je alergen
Na koberci se vlivem proudění vzduchu, větráním, otevíráním dveří a chůzí v obuvi na podlaze usazuje prach. Vysavač pojme jen jeho část a zbytek se smísí s biologickým materiálem, zhutní jej a obalí se jím jednotlivá vlákna kobercové tkaniny. Prachové částice obsahují mimo jiné i těžké kovy, pyl, rezidua chemických sloučenin ze spalin pevných a kapalných paliv (dřevo, uhlí, nafta, benzín), která jsou zvláště ve městech zdrojem smogu. Čištění koberců Praha 10 Úklid na míru v pravidelných ročních intervalech tak může efektivně snížit množství toxického prachu na minimum.
